Třebíčské památky

V roce 2003 byl na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO zapsán Areál bývalého benediktinského kláštera s bazilikou sv. Prokopa společně s židovskou čtvrtí se hřbitovem. Skvost středověkého stavitelství - trojlodní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa je pro svou architektonickou jedinečnost klenotem mezi místními památkami.

Zámecký areál v místě benediktinského kláštera je inspirací pro milovníky historie. Valdštejnský zámek, bazilika sv. Prokopa, předzámčí, zámecká ledovna, severní příkop i bylinková zahrádka. Vše naleznete na jednom místě, kterým prochází duch dávných časů, prolínající se s jedinečnou krásou současnosti…

Seznamte se s historií bývalého klášterního objektu. Turistické informační centrum Bazilika nabízí komentovanou prohlídku Příběh Benediktinského opatství, která seznámí zájemce s historií opatství, bazilikou, jednotlivými budovami kláštera a životem benediktinských mnichů.

Připomínkou dlouhé a bohaté historie židovské obce v Třebíči zůstala ojedinělá čtvrť, která se řadí mezi urbanisticky nejzachovalejší v Evropě. Židovské město získávalo svou tvář po dobu několika staletí. Úzké uličky, průchody, prampouchy, verandy a balkony vytvářejí jedinečný ráz území...

Zadní synagoga byla postavena kolem roku 1669. Interiér zdobí výmalba z počátku 18. století, která se řadí k nejkrásnějším barokním výmalbám na Moravě. V jejím sousedství byl před rokem 1798 vystavěn dům, který byl po rozsáhlé rekonstrukci upraven na židovské muzeum, dnes známé jako Dům Seligmanna Bauera.

Jeden z největších a nejlépe zachovaných židovských hřbitovů v České republice byl jako součást židovské čtvrti v roce 2003 zapsán na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Nachází se na severním svahu kopce Hrádku a z židovské čtvrti k němu vede klikatá vozová cesta.

Svojí rozlohou 2,2 ha patří k největším náměstím v České republice. Zdobí ho tři renesanční domy, uprostřed stojí sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Náměstí slouží jako místo trhů, jarmarků i různých lidových slavností a kulturních akcí.

Třebíčský větrný mlýn, zvaný též Větrník, nechali zbudovat průmyslníci František a Karel Budischowští pro potřeby svých koželužských závodů v místní části města zvané Borovina. Podle původního návrhu měl být mlýn dřevěný, nakonec se přistoupilo ke stavbě z kamenného a cihlového zdiva.

Pětasedmdesát metrů vysoká dominanta historického jádra, spojená s průčelím kostela sv. Martina, se historicky váže k období roku 1335, kdy markrabě Karel, pozdější český král a římský císař Karel IV., povolil Třebíči řídit se normou městského práva.

Železobetonová stavba umístěná nad městem na Strážné hoře u Kostelíčku, v nadmořské výšce 480 m n. m., se začala stavět v roce 1936.