Městská věž

Pětasedmdesátimetrová dominanta historického jádra, spojená s průčelím kostela sv. Martina, se historicky váže k období roku 1335, kdy markrabě Karel, pozdější český král a římský císař Karel IV., povolil Třebíči řídit se normou městského práva.

Věž byla postavena jako součást městského opevňovacího systému, několikrát také byla poničena požáry nebo vichřicemi. Není bez zajímavosti, že po dobytí města uherským králem Matyášem Korvínem roku 1468 ustála snahu jeho vojáků o podkopání a převrácení, a to jen díky pevným základům.

Po opravách v roce 1997 byla věž zpřístupněna veřejnosti. Po zdolání 162 schodů na ochoz ve výšce 35 metrů se návštěvníkům odkryje úchvatný pohled na Třebíč, včetně památek zapsaných v prestižním seznamu UNESCO.

V úrovni ochozu se nachází byt, kde bydlel hlásný, trubač a poté i věžník. Měli za úkol ohlašovat pravidelný čas, podle pověsti se však v Třebíči troubilo pouze do tří stran. Ve zvonici pod bytem jsou umístěny památné zvony. Dva z nich se zachovaly z bývalého bratrského sboru na Jejkově. Třetí, jménem Svatopluk, sloužil ke zvonění jinověrcům.

Věž je opatřena největšími namontovanými věžními ciferníky v republice.